Jelikož je manipulace s koněm na ohlávce těžší a mohl by se snadno vytrhnout, používáme k vodění koně vodítko. Vodítko zapínáme do spodního kroužku na podbradníku nebo pomocí vidlice do dvou bočních kroužků mezi nánosníkem, lícnicemi a podbradníkem ohlávky. Vodítko držíme v pravé ruce asi 10 - 15 cm pod ohlávkou a konec vodítka máme v levé ruce. Nikdy si vodítko neomotáváme kolem ruky. Pro lepší bezpečnost by mělo být vodítko opatřeno bezpečnostní karabinou. Z důvodů větší bezpečnosti a snadnější manipulace se starším koněm můžeme použít tzv. gebis, což je udidlo, které můžeme pomocí karabin připnout k ohlávce z každé strany, nebo štagr, který má udidlo ve tvaru srdce. Štajgr je vybaven řemínkem za uši koně a k spodní kovové části se připíná vodítko.

Starší koně, kteří jsou již zvyklí na uzdečku, můžeme vodit nauzděné. Otěže sundáme z krku koně, konec otěží, kde jsou otěže sepnuté k sobě, držíme v levé ruce. Pravá ruka se nachází asi 10 cm pod hlavou koně a mezi otěžemi máme vložený ukazováček. Levá otěž tak prochází mezi palcem a ukazováčkem a pravá otěž mezi ukazováčkem a prostředníčkem.

Koně vodíme z jeho levé strany. Vodič by měl kráčet vedle krku koně, případně před koněm. Mezi stájovými dveřmi a jinými úzkými prostory chodíme vždy před koněm. Kůň by nás neměl předbíhat ani se za námi loudat a měl by respektovat naše povely k zastavení a vykročení, podle situace k přechodu do klusu a poté z klusu do kroku. Koně otáčíme vždy na pravou stranu.
